Tvůj start do závodu nevypadal úplně ideálně.
Start se mi docela povedl, měl jsem startovat ze druhé řady, ale zdržel jsem se při seřazování a tak mě postavili až do třetí řady. Ale z pravé strany jsem se tam protáhl a podařilo se mi usadit se na nějakém sedmém osmém místě.
Pak ses dostal rychle dopředu.
První kolo se mi nejelo až zase tak dobře, protože mi byla zima na ruce. Ve druhém jsem se začal rozjíždět a jak jsem jim cukl, jelo se mi už super. Docela jsem si věřil.
Dojet Alaphilippem ses nechal záměrně?
Na toho Francouze jsem nečekal. Já nejsem zrovna silniční typ a na cílové rovice do posledního kola mě oba dohnali. Mě to ale nerozhodilo, věřil jsem si i do té cílové rovinky. Sice to tam nebylo jisté, ale dopadlo to dobře.
Radost v cíli jsi moc neprojevoval.
Ono na to ani nebyl čas. Ten spurt byl na doraz a hned za ním ta zatáčka. Byl jsem úplně vyřízený. Sotva jsem stál na nohou a nemohl jsem popadnout dech. Na stupních vítězů jsem si to začal uvědomovat, čeho jsem dosáhl. Ale plně mi to bude docházet asi až později.
Jaké umístění jsi čekal před závodem?
Včera se mi zdálo, že jsem byl na bedně (smích). Chtěl jsem být do pěti, ale vítězství jsem nečekal.
Co teď, jsi mistrem světa v cyklokrosu, ale i skvělým závodníkem na horských kolech.
Nevím, na co se budu zaměřovat do budoucna. Myslím, že teď se chci soustředit na biky. Cílem je mistrovství světa v Kanadě, kde bych chtěl zopakovat tento výsledek.
Je těžší uspět na bikách nebo v cyklokrosu?
Myslel jsem si dosud, že v cyklokrosu, ale teď je to tak půl na půl. Konkurence je stejně dobrá v obou disciplínách.
Vnímal jsi diváky?
Určitě, po celé trati fandili skvěle. Nejlepší to bylo za těmi překážkami, to byla fantazie.
Bude oslava?
Budeme slavit. Dneska i zítra. Je tu celá má rodina a hodně přátel.
Ptal se Petr Hofbauer
