When you install WPML and add languages, you will find the flags here to change site language.

Zelené hnojení: čím osít prázdný záhon a kdy ho zapravit do půdy

Po sklizni zeleniny zůstává na záhonu holá půda, kterou během podzimu vymývá voda a zarůstá plevel. Pomáhá jí zelené hnojení, tedy rostliny, které se zasejí jen kvůli zelené hmotě a nikdy se nesklízejí. Článek ukazuje, které druhy vysít, kdy je posekat a zapravit a kde hlídat střídání plodin. Hodí se každému, kdo se věnuje tématu hobby a zahrada a chce zlepšit půdu bez kupovaných hnojiv.

Co je zelené hnojení a co dělá s půdou

Princip je jednoduchý. Na volný záhon se vyseje rychle rostoucí plodina, nechá se vyrůst a před dozráním semen se posekanou hmotou obohatí půda. Kořeny zeminu prokypří a hustý porost zastíní plevel, který by jinak využil každé volné místo.

Po zapravení se rostlinná hmota rozloží a vrátí do půdy organickou hmotu. Záhon tak získá lepší strukturu. Praktické rady k podzimnímu zakládání a k dusíku v půdě najdete na stránce s tipy k zelenému hnojení na podzim.

Obor hobby a zahrada zná mnoho způsobů, jak půdu zlepšit. Zelené hnojení patří k nejlevnějším, protože stačí osivo a trocha plánování. Neslouží ke sklizni, ale k péči o záhon na další sezonu.

Největší užitek přináší tam, kde záhon po sklizni zůstává dlouho prázdný. Čím dříve se na něj vyseje porost, tím méně času mají plevele a tím více zelené hmoty se do půdy nakonec vrátí. Na malé zahradě stačí i jediný záhon, na větší pozemek lze zeleným hnojením osévat postupně všechny uvolněné plochy.

Které rostliny pro zelené hnojení zvolit

Rostliny se liší tím, co záhonu dají a jak rychle rostou. Přehled usnadní výběr druhu podle toho, co na záhonu rostlo a poroste v dalších letech.

Rostlina Skupina Co dává záhonu Na co dát pozor
Svazenka nenáročné rychlé rostliny rychlý porost a květy pro včely včas ji posekat v době květu
Vikev a jetel bobovité kořeny kypřící půdu a organická hmota zařadit podle plánu osevu
Hořčice a řepka brukvovité hustý porost proti plevelům nesít před košťálovinami

Svazenka a další nenáročné rychlé rostliny

Svazenka patří mezi nejoblíbenější druhy, protože nemá velké nároky a roste rychle. Do květu vyžene již během měsíce po vysetí, takže se hodí i na záhon uvolněný v pozdním létě. Její fialové květy navíc lákají včely a další opylovače.

Díky rychlému startu svazenka dobře zastíní půdu a plevel nemá šanci prosadit se. Hodí se i na malé a nepravidelné záhony, kde není místo pro pracnější úpravy půdy. Stejně dobře fungují i další nenáročné rostliny, které se rychle zapojí do souvislého porostu.

Bobovité a brukvovité rostliny

Bobovité rostliny, například vikev a jetel, pomáhají zlepšit strukturu zeminy. Brukvovité druhy, hlavně hořčice a řepka, vytvářejí husté a rychlé porosty. Obojí dodá po zapravení dostatek zelené hmoty.

U brukvovitých je třeba hlídat, co na záhonu rostlo a poroste. Řepku a hořčici jako zelené hnojení nepoužíváme tam, kde pěstujeme košťáloviny, protože patří ke stejné čeledi. Před košťálovinami proto raději vyberte vikev nebo svazenku.

Kdy sít, sekat a zapravovat

Sít se začíná hned po sklizni, jakmile je záhon volný. Půdu stačí povrchově zkypřit, osivo rovnoměrně rozhodit a zahrabat hráběmi. Při suchém počasí urychlí vzcházení zálivka.

Hustší výsev zase rychleji zakryje půdu, ale příliš husté osivo se navzájem dusí. Proto stačí držet se doporučení na obalu osiva. Po vzejití už porost většinou nevyžaduje žádnou další péči.

Nejdůležitější je načasování seče. Zelenou hmotu je třeba posekat v době květu, ještě než dozrají semena. Rostliny by se jinak rozsely po celém záhonu a z pomocníka by se stal plevel. Seč v době květu doporučují i zahradnické rady o zeleném hnojení, protože semena ještě nedozrála.

Posekanou hmotu lze nechat chvíli zavadnout a potom ji mělce zapravit do půdy rýčem či kypřičem.

Rýč zapravuje zelenou hmotu do záhonu; vedle leží květiny a v popředí stojí kolečko s hráběmi.

Nejčastější chyby a co s nimi

Nejčastější chybou je pozdní seč. Když rostliny dokvetou a vytvoří semena, záhon se zaplevelí vlastním osivem. Řešením je sledovat porost a sekat při prvních květech, nikoli až po odkvětu.

Druhou potíží bývá špatné střídání plodin. Kdo po brukvovitém zeleném hnojení pěstuje zelí nebo kedlubny, zbytečně zvyšuje riziko chorob typických pro tuto čeleď. Záhon se pak podobá spíše pokusu než promyšlenému osevnímu plánu, a půda tak nezíská to, co od zeleného hnojení čekáte. Stačí si poznamenat, jaká plodina na záhonu rostla a jaká přijde po ní.

Třetí chybou je příliš hrubě zapravená hmota, která se pomalu rozkládá. Pomůže ji rozsekat a zapravit mělce. Rýče, kypřiče, osivo a další vybavení na zahradu lze vybírat v kategorii Hobby a zahrada na Cenamix.cz.

Shrnutí postupu od výběru rostliny po zapravení

Zelené hnojení stojí na třech krocích. Nejprve se podle plánu osevu vybere vhodná rostlina, třeba svazenka, vikev či hořčice. Poté se porost nechá vyrůst a v době květu se poseká. Nakonec se hmota mělce zapraví do půdy, aby se vrátila k dalším plodinám.

Kdo se k tématu hobby a zahrada vrací každou sezonu, si cení záhonu, který nezůstává přes zimu holý. Začít lze hned po příští sklizni jedním volným záhonem. Zkusíte si letos osít záhon po sklizni svazenkou, nebo raději sáhnete po bobovitých rostlinách, které půdu prokypří do hloubky?

Marek Lacko